Postřehy za uplynulý týden

Venku ošklivo a tak je ideální čas napsat pár řádků a třeba vás popostrčit k malému zamyšlení či k navození úsměvu na vašich tvářích.

Přátelé, kamarádi,

další týden je za námi a pokud nejsme peciválové, tak se pořád něco děje.

Tento týden probíhal MSV (Mezinárodní strojírenský veletrh) v Brně. A tak jsem se rozhodl, že ho zase po roce navštívím. Vyrazil jsem již před 6 hodinou ranní, abych nechytl špičku v Praze. Předpoklad byl, že se stejně zabrzdím někde na D1. Jaké bylo mé překvapení, že první kolona mě potkala až cca 20km před Brnem. Ještě předtím jsem si dal malý odpočinek na jedné z mnoha benzinových pump po cestě. Pokud to srovnám s Německem, tak jsou snad všude. V Německu, pokud včas nenatankujte, tak prostě na té dálnici zůstanete. Jak je možné, že u nás se všechny uživí?

Po malé svačině jsem usedl do svého veterána s kelímkem horké bílé čokolády. Už jste někdy zkoušeli pít horký nápoj a jet po D1??? Vřele doporučuji. Okamžitě si otestujete svou zručnost.

Poté, co jsem konečně našel místo k parkování v Brně a prošel turniketem výstaviště jsem se pustil do prohlídek. Hned se mi vloudila otázka na mysl: „Kde jsou ty zástupy lidí a mraky stanů a stánků vystavovatelů“? Je to opravdu tím, že ty částky za místo na výstavišti jsou tak obrovské?  Jak je možné, že spousta vystavovatelů byly různé banky? Kde na to berou? Že by naše nesmyslné poplatky?

Alespoň cesta domů mě potěšila. Začíná pomalu podzim a tak bylo stále na co se dívat. Příroda se nám hezky zabarvuje a já se kochal. Naštěstí ne jako Rudolf Hrušinský ve Vesničko má středisková J

V sobotu jsem navštívil divadlo ABC v Praze. Proběhla zde dvoustá repríza hry „Pan Kaplan má třídu rád“. Nezapomenutelná komedie v podání skvělých herců jako Oldřicha Víznera, Martina Písaříka či Veroniky Kubařové se odehrává v letech druhé světové války v USA, kde chodili imigranti do školy a učili se angličtinu. Ale na koho jsem koukal celé představení s otevřenou pusou, byl nezapomenutelný Lubomír Lipský. Byla pro mě čest sedět vedle něj v klubu a prohodit pár slov.

Pár hlášek ze hry: …Nemluvte o kšížovkách, není čas na luštěniny! …Ona nečernouška, ona nebělouška, ona moula…

Všem hru vřele doporučuji a vezměte si silné bránice.

No a teď o víkendu jsem taky seděl nad různými předvolebními letáky. Jaké je mé překvapení, že ať čtete levicové či pravicové letáky, v zásadě jsou programy z větší části stejné. Je tak vlastně jedno, koho půjdu volit? Nééé. První věc je, abychom k těm volbám vůbec šli. Podívejme se také kolem sebe, zdali nynější garnitura opravdu splnila to, co slíbila před minulými volbami. A udělala to za férových podmínek? Někdy to vypadá hezky, že máme opravené chodníky, domy a další. Ale zjistěme si také, co za tím stojí.

A tak vám všem přeji, mějte / mějme šťastnou ruku při volbách, zvolme si tam ty správné lidi, kteří budou pracovat pro nás a něco pro nás udělají, abychom byli spokojeni a žilo se nám ještě lépe, než nyní.